Jdi na obsah Jdi na menu
 


V jakém kroji vystupujeme

9. 3. 2009

Slovácký krúžek Háječek provedl rekonstrukci ostrožského kroje, který se u nás nosil přibližně před 150 lety, v polovině 19.století. Rekonstrukci kroje navrhla PhDr. Ludmila Tarcalová podle dochovaných materiálů, které jsou uloženy ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti. Jedná se o kroj, ze kterého se postupně vyvinul současný slavnostní ostrožský kroj. Je ve srovnání s ním velmi jednoduchý a méně výrazný. Zvláště je to patrné u ženského kroje, mužský si zachoval svou podobu po staletí.

Ženy mají na sobě plátěný rubáč, spodní zadní sukně je odlehčená, volně vrapená, z bílého plátna. Mušelínový fěrtůšek s růžovým nebo fialovým vzorem je zdobený krajkou. Tento materiál byl použit, neboť byl nejbližší tomu, který je v depozitáři Slováckého muzea. Součástí fěrtůšku je harasová stuha, která je v pase převázána na suk.

Rukávce ženského kroje jsou plátěné, volně vrapené, zdobené krajkou, nejsou lomené jako u současného kroje. Kordulka je tmavě modrá, soukenná, na přednicích zdobená tkanicemi a lesklou stříbrnou portou. Pro potřeby souboru bylo sukno na kordulku nahrazeno jiným materiálem. Na krku mají ženy tzv. obojek z navrapeného vyšívaného plátna ozdobeného kolem krku výšivkou. Na hlavě mají ženy bílý plátěný čepec s čtvercovým dýnkem převázaný šatkou. Šatka je lemována úzkou krajkou a vyšita po stranách. Do rohu šatky je vyšita tzv. spona. Šatka se nosí navázaná buď hore nebo dole koncama. Dýnko na čepci i ostatní výšivky – na ramenou, na obojku, jsou zhotoveny výřezovou technikou. Na nohou mají ženy černé punčochy, boty jsou černé , vysoké tzv. shrnovačky.

Mužský kroj – soukenné, modré nohavice s černým šněrováním, kordulka téže barvy s výšivkami a kytkami mrkvové barvy, řasená bílá košile s červeným vyšíváním, černý klobouk s vonicí a bílými kohoutími pery, vysoké černé kožené holínky bez ozdob. Ke kroji také patří lajbl smetanové barvy s červeným zdobením a soukenná halena téže barvy, beranice bez vonice a kosárků. K letnímu mužskému kroji byly plátěné bílé porculánky a černá zástěra s vyšitým barevným květinovým motivem.

O rekonstrukci ostrožského kroje z poloviny 19. století se velkou měrou zasloužila p. Ludmila Hájková, která neustále sháněla a konzultovala podobu a vhodné materiály na kroj s PhDr. Ludmilou Tarcalovou. Kroje ušily p. Malušková a Žajdlíková z Ostr,Lhoty, výšivky byly zhotoveny p. Kaňovou z Hluku a p. Mikuličkovou z Mistřic, boty se šily v dílnách v Týnci a Josefově, mužské součásti kroje v Hluku, Kunovicích a Kněžpoli.